Ilustrátor je alespoň deset dalších profesí

02.11.2019

Být ilustrátor a být dobrý ilustrátor znamená být alespoň deset dalších profesí v jednom. Ilustrátor není volný umělec, je svázaný zadáním, ať už plní představy někoho jiného nebo sebe samého. Když pracuješ jako výtvarník, jsi sám za sebe a svou kůži dáváš k veřejnému výprasku nebo pošmajchlování. Když chceš přežít, musí se z tebe kromě ilustrátora stát taky diplomat, manažer, psycholog, účetní, novinář, čtenář, influencer, vypravěč, objevitel, kritik, archivář, osobní kouč, dělník, fyzioterapeut, buddhistický mnich a reklamní kreativec.

Diplomat musí vyjednávat sám se sebou, kudy se budou tvořivé cesty ubírat, najít vhodný styl, a ještě si ho sám před sebou nebo před zadavatelem obhájit. 

Manažer by měl svoje dílo nabídnout ven, prodat ho a přesvědčit zákazníka, že to za to stojí. A zákazníků může být spoustu různých druhů.

Psycholog se stará o duševní zdraví ilustrátora ve víru tvoření a dbá na to, aby se umělec nezbláznil. 

Účetní pak propočítá finanční a duševní náklady, aby byl ilustrátor schopen se nacenit a ocenit. 

Novinář rešeršuje jako blázen, sbírá informace a dále s  nimi pracuje ve své tvorbě. 

Čtenář - jak chcete být dobrý autor nebo výtvarník, když nejste jeho vlastní čtenář? Mimo to platí, že dobrý knižní ilustrátor je knihomol a chodící encyklopedie. 

Influencer sleduje trendy a buď jim jde naproti nebo proti jejich proudu. 

Vypravěč posouvá ilustraci a příběh do nové roviny, rozvíjí ho a udržuje diváka v pohotovosti. 

Objevitel se nadšeně noří do všech jeskyní tématu, nebojí se pralesů informací a hledá vzácné exempláře, které může použít pro svoji tvorbu. Překoná kurděje i útok domorodců a neohroženě se dere novému světu vstříc. 

Kritik - být sám sobě konstruktivním kritikem je hrozný, vyčerpávající a naprosto zásadní. Občas na něj zapomenete, občas Vás umoří, hýčkat si svého kritika je každopádně pro přežití ilustrátora klíčové. Vnějších kritiků se najde milion, konstruktivních málo. 

Archivář sbírá vlastní práci a inspirativní práci ostatních a je nepostradatelný pro sebereflexi a opouštění vlastní bubliny. 

Osobní kouč se stará o rozvoj ilustrátorovy osobnosti. Nutí ho chodit mezi lidi a nebýt poustevníkem v doupěti z tužek a papírů. Umělce rozvíjí každou další zakázkou. 

Dělník - co si budeme povídat, talent je prý jen 30%, zbytek si musíte odmakat. 

Fyzioterapeut dbá na to, abyste se nestali zvoníkem od Matky boží. Nezapomíná tělo protahovat a napomíná záda, aby se nehrbila. 

Buddhistický mnich ví, že co je, to je a co bude bude, že karma je zdarma a dharma ne. Mimo to je nutné meditovat a nepřeceňovat síly. 

Reklamní kreativec se umí orientovat v současném světě konzumu, sociálních sítí a snaží se přidávat i tomu sebeumělečtějšímu výkvětu trochu komerčního šafránu. Protože nesmíš zapomenout, že i ilustrátor je povolání, a když si ho vybereš, mělo by tě uživit. 

Takže být ilustrátor a být dobrý ilustrátor znamená tohle všecko a ještě pár věcí navrch. Důležitý je mít rád to, co děláš, vědět o svých plusech a mínusech a hlavně vědět, proč to děláš. Všechno ostatní jsou jen okolnosti. Ezo konec, čau.